Systém řízení, 6S a 3P
Ve většině z nás je v podvědomí systém řízení podle všeobecně uznávaných a využívaných norem ISO, projevujících se navenek certifikátem. Jedná se nepochybně o jednu asi ze tří set metod, kterou se firma má dopracovat k nulovým zmetkům, nyní neshodám. Tento systém, povýšený na marketinkovou výhodu, či nástroj kvalitní práce vedení firem, je ale využitelný jedině tehdy, jeli v rukách těch správných lidí. Lidí, kteří mají nadání řidit, řídit sebe i ostatní. Chceme-li tedy správně pochopit a využít systém kvalitního řízení, nikoliv jak zní asi nesprávný překlad normy „systém řízení kvality“, musíme nejdříve proniknout do „systému člověk“.
Před tím se však vypořádáme z pojmy „sytém“ a „řízení“. Názvy tak běžnými a často používanými, že když se nad nimi skutečně zamyslíte, vůbec nic o sobě na povrch nevypovídají, obdobně jako na příklad „bezpečnost“, „kvalita“ „proces“ a.t.d. Je to jen klišé, zdánlivě odborně vyhlížející.
Dá se říct, že každý systém je charakterizovaný zkratkou 6S. Není to vlastně nic jiného než Souhrn Souvisejících Součástí (myšleno dílů, položek, částí) Smysluplně Spojených v Soustavu. Měli bychom dodat, že soustavu nebo celek fungující.
A co je to řízení? Pro snadnější zapamatování popsaný zkratkou 3P, neboli Poznat, Pochopit, Poručit nebo lépe Poradit.
Systém člověk, TICHO
Člověk se navenek projevuje více méně vrozenými a téměř neměnnými vlastnostmi, ve zkratce jim říkáme, opět ve zkratce TICHO a protože spolu souvisí a jsou smysluplně spojeny, můžeme je také nazvat systém, proto „systém člověk“. ,Ten vypovídá zvláště o tom, jaký člověk je a co může. Je to především jeho Temperament, Inteligence, Charakter a Ostatní schopnosti, vlohy a nadání. Je nutné se samozřejmě zabývat také tím, co člověk chce a co ho nakonec vede k jednání, které nemusí být vždycky ve shodě s tím jaký je a co může. A v přídě že „není a nemůže“, tak bychom ho měli, tak říkajíc „uřídit“, protože jeho potřeby, hodnoty, ideály, zájmy a postoje nebývají většinou ve shodě s možnostmi.
Každý jsme tím, co můžeme a jací jsme, předurčeni k obsazení určité role, činnosti, míře úspěchu a nakonec možné spokojenosti se svým výkonem i výkonem ostatních.
Jak je všeobecně známo, každý se postupem času nakonec dostane do funkce, kde přestane být kompetentní, tomu bychom se měli pokusit zabránit. V prvé řadě jde o to vybrat na správná místa ty správné lidi a opustit mylné představy, že všichni můžeme dělat a naučit se všechno a to nejednoduší že je, něco nebo někoho řídit. Vyjdeme z faktu, že vždycky je potřeba někoho „ kdo to bude řídit“, a že už rozumíme tomu co je to „systém“ a co je to „řízení“ a souhlasíme, i když neradi, že člověk má jakési neměnné vlastnosti a z nich vyjdeme.
Vlastnosti nervové soustavy
Temperament, je první ze zděděných vlastností nervové soustavy v „systému člověk“, která vypovídá o naší odolnosti, vzrušivosti a schopnosti útlumu. Z pracovního hlediska určuje vitalitu, reakce, odolnost vůči stresu, citovost a předpokládané chování. Jednoduchým, na webu přístupným testem či testy zjistíte vaši temperamentní charakteristiku zda jste sangvinik, flegmatik, cholerik, nebo melancholik. Tyto vlastnostní kategorie, nebývají zcela vyhraněné a za určitých okolností se chování mísí. Jak řekl 400 let před naším letopočtem slavný Hippokrates, „Čtyři tělesné šťávy, na jejichž vzájemném poměru záleží naše reakce“. Ty zásadní reakce a projevy se ale nezapřou.
- Sangvinik – krevnatý, veselý, společenský, optimistický, naproti tomu ale nestálý a povrchní, typický a úspěšný milenec nebo milenka. Říkáme tomu „slaměný oheň“ rychle vzplane, ale nevydrží.
- Flegmatik – klidný, lhostejný a snášenlivý, ale lenivý a netečný, „sluší“ mu funkce diplomata, řídí se známým heslem „to chce klid“.
- Cholerik – rozhodný, samostatný, vášnivý, částečně však vzteklý a panovačný, typický vůdce, „hlavou proráží zeď“, na druhé straně se říká, že „nad jeho hněvem slunko nezapadá“, zlost ho brzy přejde.
- Melancholik – vážný, věrný a odpovědný, ale uzavřený a pesimistický, vyhledávaný myslitel, má „rozum v hrsti“.
Toto poznání vám může být téměř okamžitě dobré k vlastnímu užitku a významným pomocníkem příčin jednání druhých lidí. To nejzajímavější a neméně důležité je jak se chová člověk, jeli jako člen určité pracovní skupiny. Jestliže jedná sangvinik se sangvinikem, musí to být krátce, nenávidí dlouhá a zdánlivě prázdná jednání, motivuje ho změna. Při jednání s cholerikem mu musí „slíbit“ potíže a překážky, půjde do toho, bude vše bagatelizovat. Melancholik potřebuje čas a trpělivost, je opatrný a nedůvěřivý. Flegmatika zlomíte fakty a musíte přijít v pravý čas a znát jeho „Achilovu patu“. Jistě si promyslíte, jak má jednat cholerik a melancholik s ostatními temperamentovými typy. Není to jednoduché, ale vede to k úspěchu.
Inteligence je to schopnost používat rozumu, jejím základem je schopnost učit se, chápat, přizpůsobovat se. Zásadně ovlivňuje celou složitou psychiku, chování a jednání. I zde nám internet nabídne četné testy, včetně jakéhosi testu celonárodního. Tato měření jsou však velmi ošidná a většinou nesprávná. Jedná se o jakousi střední hodnotu. Inteligence má však několik úrovní a geniální hudebník nemusí mít vůbec žádnou představivost nebo matematické schopnosti a potom mu vyjdou nesprávné hodnoty i když je ve svém oboru vysoko nad průměrem.
Chrakter slovo charakter představuje naši pečeť, náš otisk. Je to soustava daných vlastností, které jsou založeny na mravních zásadách, které určují náš vztah k okolí věcem. Jsou to naše činy a konání a rámci mravních hranic. Charakter může významně posílit nebo naopak znehodnotit ostatní charakterové vlastnosti člověka. Charakterové vlastnosti se navenek projevují jako jisté postoje a vyjádření vůči sobě samému a ostatním. Tyto vlastnosti vyjadřují také vztah k vykonávané práci a dotýkají se i světového názoru. Jsou však velmi úzce spojeny a potvrzuje to známé přísloví „kdo lže i krade a může i zabít“.
Ostatní vlastnosti schopnost řídit je významná vrozená vlastnost, kterou se v rámci tohoto tématu budeme zabývat. Právě v této, oblasti jsou škody největší a úspěch nejmenší.
Dominance-přiměřené sebevědomí, vnitřní i vnější sebejistota a sebedůvěra, říkáme „má na to“, chce být a je viděn.
*Tvořivost-fantazie* a vynalézavost, hledání cest k řešení a cílům. Je to také reálné vidění problémů a jejich analýza. Za velmi vhodné vlastnosti se považuje:
- Odvaha nést riziko – jednak riziko převzít a, obezřele riskovat, zvážit pro a proti, hledat optimální hranici mezi kvalitou a náklady, mít rezervy, počítat s neúspěchem.
- Přizpůsobivost – přizpůsobení se změnám, mít odvahu se osvobodit od navyklých stereotypů myšlení a jednání, pružnost postojů ale ne „kam vítr tam plášť“.
- Koncepčnost – chtít a umět se střízlivě dívat do budoucnosti vlastní, svěřeného útvaru, firmy, oboru, vidět cíle a cíleně k nim hledat cesty.
- Motivace – schopnost neutuchajícího nadšení, zaujetí, zdravá ctižádost a touha po sebeuplatnění, žít pocitem užitečnosti, dokázat svoje kvality.
Za velmi nevhodné vlastnosti pro řízení se považují povahové rysy, které se projevují jako na příklad potíže se sebeovládáním, sklony k pocitům ublíženosti, častá konfliktnost, nízká vitalita, málo prosazovací vůle, lhostejnost a sobeckost.
Je samozřejmě nutné se zabývat i tím, o jak významnou funkci se jedná a stanovit hranice co být musí, a co není tak důležité využívat ze „systému člověk“. Zvážit jedná li se o výzkum, obchod, výrobu, funkci mistr nebo ředitel, věkové složení týmů, stav útvaru apod.
Také se musí prozkoumat míra jeho introverze a extroverze, což zjistíte už v úvodním doporučeném testu temperamentu. Sedmdesátí procentní melancholik a flegmatik bude těžce introverzní a každou diskusi budou brát jako útok na své Já. Také míra a úroveň vzrušivosti nervové soustavy se přímo váže na zmíněný test.
Poučení
Pro fungující a úspěšný systém řízení a jeho kvalitu je nutné znát hlavní komponent a tím je sytém člověk. Je dobré vědět, že schopnost úspěšně řídit je jednou z jeho vrozených vlastností a nedá se prakticky naučit. Jestli necháte melancholika vystudovat MBA a uděláte jej generálním ředitelem obchodní organizace, tak s velkou pravděpodobností moc neprodáte. Jiné už by to bylo na příklad pro výzkum.
Dobří auditoři akreditovaných organizací, kteří certifikují systémy kvality dobře vědí, že systém řízení firmy je především o lidech ve firmě a teprve následně a v souvislosti o kvalitě produkci firemního „zboží“ a vlastním úspěchu.
Výsledek dobrého řízení je ve svém důsledku především měřitelný úspěch. Zdůrazňujeme slovo měřitelný, protože jak víme, to co se neměří „zhovadí“!
A pozor pokud se nedostaví očekávaný úspěch, tomu obvykle předchází neúspěšnost jednání se spolupracovníky a mezi spolupracovníky v souvislosti s jejich nesprávným dosazením do řídících funkcí. To je zapotřebí vždy a zásadně považovat za velkou a podtrženo: vlastní chybu – jen ve správném obsazení řídících postů je možné hledat cestu zlepšení a najít očekávaný výsledek.
Dodejme na úplný závěr, že v úvodu položená „potkávací“ otázka: „Jak to řídíš?“, má svůj obrovský význam a opodstatnění se jí důsledně zabývat.
