Rozhodování je každodenní disciplína každého manažera. A přesto patří mezi ty nejnáročnější části vedení lidí i firem. Zatímco v číslech a procesech se často hledají jistoty, rozhodování vyžaduje odvahu, intuici, zodpovědnost a především sebevědomí. To, jak manažer rozhoduje – a zda své rozhodnutí sdílí, vysvětluje a stojí si za ním – určuje nejen směr firmy, ale i její kulturu.
Kvalita rozhodování definuje úspěch celé firmy. Nejde přitom jen o velká rozhodnutí v zasedačce top managementu, ale o stovky denních voleb, které provádí střední management. Právě zde se láme chleba: fungující střední management je motorem firmy, ale aby mohl správně fungovat, potřebuje jasný směr. Skutečnou úlohou top managementu proto není mikro-management a kontrola, ale nastavení takových mantinelů, aby mohl střední management samostatně a správně konat. Tímto nástrojem je živá strategie – kompas, který ukazuje směr a živý systém, který tvoří efektivitu práce.
Co ukázal průzkum o rozhodování
Podle průzkumu McKinsey & Company (2019) jen 20 % manažerů věří, že jejich organizace opravdu exceluje v rozhodování.
Přes 50 % přiznává, že tráví více než třetinu pracovního času rozhodováním – často bez jasného systému nebo zpětné vazby.
A právě v tom spočívá obrovská příležitost:
Zlepšit kvalitu rozhodování znamená zlepšit efektivitu celé firmy.
Nejde o to, dělat více rozhodnutí. Jde o to, dělat správná rozhodnutí – taková, která podporují strategii, rozvoj lidí i udržitelnost výsledků.
Strategie je kompas pro rozhodování
Strategie má smysl teprve tehdy, když ožije v každodenních rozhodnutích. Když se stane kompasem, který ukazuje směr nejen na poradách, ale i v běžném provozu. Když se manažeři přestanou ptát:
„co chce vedení?“
a začnou přemýšlet „co odpovídá našemu směru?“, strategie ožívá.
Takový kompas sjednocuje týmy, dává jistotu a pomáhá překonávat osobní ega i nejasnosti. Když všichni míří stejným směrem, energie firmy se přirozeně soustředí na to podstatné – co přináší hodnotu zákazníkům i firmě samotné.
Například: pokud strategie říká „stavíme na kvalitě a důvěře“, pak rozhodnutí o nákupu levnějšího materiálu, který ohrozí kvalitu, se okamžitě vyhodnotí jako krok mimo kurz.
Kompas pomáhá rychle rozpoznat, kdy jsme na správné cestě – a kdy se odchylujeme. V neklidných časech se tento strategický kompas stává oporou. Dává stabilitu, směr a jistotu, že i při změnách se firma nenechá strhnout momentální panikou. Strategie tak není jen plán, ale živá kultura – způsob, jak lidé přemýšlejí, spolupracují a rozhodují.
A právě to dává manažerům ten největší dar: sebevědomí a klid, protože vědí, že každý jejich krok je v souladu s vizí firmy.
Když strategie skutečně funguje jako kompas, firma se pohybuje vpřed – ne náhodou, ale záměrně.
Co nastavuje TOP management pro správné rozhodování středního managementu
Na společném tréninku s Radkem Osičkou jsme si položili otázku, kterou si potichu říká skoro každý ředitel:
Jak přimět střední management, aby rozhodoval správně – a já to nemusel pořád kontrolovat?
Když to funguje, rozhodnutí z TOP managementu propadnou celou firmou jako dobře nastavené domino. Každý kámen ví, kdy se má pohnout. Když ne, máte chaos, dublování práce a nekonečné “kdo to měl udělat?”. Úlohou TOP manažera je nastavit takové prostředí, aby střední management věděl, kam směřuje, v jakých mantinelech se pohybuje a kdy má rozhodovat sám.
První co management musí nastavit je strategie. Jak jsme psali je to kompas, směr, který firmy jde vpřed. Se strategii souvisí 2 velmi důležité věci:
Strategie v hlavě manažera
Ne to, co máte na firemním papíře napsané jako strategii. Ale to, co má střední manažer v hlavě, je rozhodující. Jestli si myslí něco jiného nebo jeho směr vede jinam, nikdy nemůže správně bez Vás rozhodovat. Důležité je zjistit, jakou strategii má střední manažer v hlavě např. že se ptáte:
- „Jak toho chceš dosáhnout?“
- „Jakou přidanou hodnotu tím vytváříš?“
- „Jak vidíš budoucnost svého týmu?“
Podle odpovědí poznáte, jestli se rozhoduje v souladu se směrem firmy, nebo jen reaguje na to, co zrovna hoří.
Prostor pro práci na strategii
Mnoho firem chce po manažerech strategické rozhodování, ale nedává jim k tomu prostor. Nestačí říct: „Najdi si na to čas.“
TOP manažeři vymezují prostor, kdy se klíčoví střední manažeři mohou věnovat strategii. Není jen o tom, že si sami najdou díru v kalendáři, ale kdy společně na strategii pracujeme a propojujeme naše dovednosti do výsledků. Ideálně, aby byla nastavena pravidelná doba, kdy se manažeři opravdu věnují strategii – neřeší e-maily, nespěchají na poradu, ale společně promýšlejí směr a dopady svých rozhodnutí.
To není všechno ještě přidáme 2 další důležité oblasti pro rozhodování.
Vizuální kvantifikovatelný model
Rozhodovat se dá jen nad tím, co vidím. Jen nad tím, co vím, jak je velké nebo významné. Je potřeba mít jasně zobrazené, co vytváří hodnotu – které produkty, procesy nebo zákazníci tvoří největší přínos. Ideální je mít jasný vizuální model, kde vidím:
- produkty a jejich podíl na zisku
- procesy, které tvoří produkty
- kpi, které mě ukazují kvalitu a efektivitu procesů
- … další
Vše, co jde, kvantifikujte a propojte s realitou. Když manažer neví, co je velké a co malé, nemůže se správně rozhodovat. Přehled čísel a souvislostí by měl být viditelný pro všechny klíčové lidi – ideálně na jedné stránce nebo obrazovce. To je důvod, proč se tvoří Dashboardy, one pager apod.
Komunikace a sdílení myšlenek
Rozhodnutí, které se nevysvětlí, se špatně plní. Dnes nestačí prohlásit „….protože jsem tak rozhodl…“. Má-li manažer pokračovat v plnění strategie potřebuje vědět proč jsme vykročili v pravo a ne vlevo.
Manažeři musí umět sdílet, proč se rozhodli právě takto, a co to znamená pro ostatní. Bez pochopení se rozhodnutí mění v příkaz, ne v závazek. A v příkaz se lidé zapojují jen částečně. Rozhodnutí, kterému rozumím, dokážu nést i v těžkých chvílích.
Rozhodování tvoří odpovědnost
Největší omyl manažerů? Myslet si, že čím více rozhodnutí udělají sami, tím bude jejich tým výkonnější. Realita je opačná.
Když rozhodujete za lidi, berete jim možnost nést odpovědnost, růst a zrychlovat firmu. Když naopak necháte rozhodovat je, vzniká vlastní iniciativa – a to je základ silného managementu.
Silný manažer nedělá všechna rozhodnutí. Silný manažer vytváří systém, ve kterém se mohou správně rozhodovat ostatní.
Co z toho plyne pro každého manažera?
- Vymezte kontext, ne řešení – Lidé potřebují poznat pravidla hry – cíle, limity, priority. Ne detailní návod.
- Dejte prostor a buďte dostupní – Když si nejsou jistí, mají mít možnost se poradit. Ne čekat týden na poradu nebo podpis.
- Trvejte na tom, aby své rozhodnutí uměli zdůvodnit – Nejde o slepé “udělej to”. Silná odpovědnost vzniká, když člověk rozumí proč.
- Rozhodnutí lidí obhajujte před ostatními – Tím chráníte jejich odvahu rozhodovat a posilujete kulturu důvěry.
- Nedotahujte za ně věci, které sami odložili – Když převezmete jejich nedokončenou práci, posílíte závislost – ne odpovědnost.
Co získáte? Týmy, které smějí rozhodovat v jasném rámci, mají:
- vyšší rychlost,
- méně chaosu,
- silnější zodpovědnost,
- a manažeři konečně přestanou hasit cizí požáry.
Odpovědnost nevzniká tlakem. Odpovědnost vzniká rozhodováním.
Rozhodnutí jako klíč k vlastní cestě
Rozhodování není jen manažerská dovednost. Je to způsob, jak firma žije, jak komunikuje a jak vytváří svůj příběh. Tam, kde manažeři vytvářejí prostor pro rozhodování ostatních, začíná opravdu silná firemní kultura. Lidé se přestávají bát udělat krok, protože vědí, že jejich hlas má váhu. A manažeři přestávají být „úzkým hrdlem“, které brzdí chod firmy.
A možná právě proto jsme na závěr tréninku s Radkem nechali na tabuli větu, která vystihuje celý princip:
„Když jednáme s klidem, tak i myslíme lépe.“
Klid, jistota a otevřené sdílení nejsou měkké hodnoty. Jsou to tvrdé manažerské nástroje, které určují, jak rychle se firma dokáže posouvat. A když je spojíme s jasným rámcem odpovědnosti, vzniká prostředí, kde každý ví, co může rozhodnout, co má udělat, a za co nese plnou odpovědnost.
To je základ skutečného managementu.
To je základ vlastní cesty.
❓ Často kladené otázky (FAQ)
1. Co je to rozhodování z pohledu výkonu firmy?
Rozhodování je dovednost, ne náhoda ani pocit. Je to vědomé vyhodnocení situace, hodnot a firemního směru s cílem zvolit krok, který posune firmu správným směrem. V praxi je každé rozhodnutí malým potvrzením Vlastní cesty firmy..
2. Jaká je skutečná role manažerského rozhodování?
Manažerské rozhodování je odpovědnost určovat kurz, který je plně v souladu se strategií a kulturou firmy. Manažer tím definuje, co jeho tým považuje za důležité a jaké hodnoty žije. Tvoří to stabilitu, důvěru a výsledky, a proměňuje rozhodnutí z příkazu v závazek.
3. Co je nutné poskytnout manažerům, aby se rozhodovali správně i bez dohledu TOP vedení?
Manažerům je nutné dát jasný směr, mantinely a prostor. Konkrétně by měli mít:
- Strategii jako Kompas: Ukazuje směr, podle kterého manažeři poznají správný kurz.
- Vizuální model firmy: Funguje jako mapa (dashboard, one-pager), která díky kvantifikovatelným datům ukazuje, kde leží skutečná hodnota a riziko.
- Sdílení myšlenek: Funguje jako most, který propojuje úvahy a zajišťuje, že lidé rozumí proč se daná rozhodnutí dělají.
4. Jaké jsou tři stavební prvky kvalitního a samostatného rozhodování?
Kvalitní a samostatné rozhodování v rámci středního managementu stojí na třech klíčových prvcích, které musí TOP management vytvořit:
- Jasný směr (Kompas): Zajišťuje, že každý krok odpovídá strategii. Manažeři se neptají „co chce vedení“, ale „co odpovídá našemu směru“.
- Viditelnost reality (Mapa): Poskytuje data a vizuální modely, které jasně ukazují, kde je hodnota a jaké jsou dopady rozhodnutí (např. vliv na zisk, procesní KPI). Tím eliminujeme chaos a nejistotu.
- Sdílené porozumění a zdůvodnění (Most): Vede k obhajobě rozhodnutí. Když manažeři vědí, proč se věci dějí, dokážou nést plnou odpovědnost. Výsledek: Když tyto tři prvky fungují, vzniká rozhodování, které je klidné, přesné a odpovědné, a to je základ silného managementu, který netrpí mikromanagementem.
