Přizpůsobování parametrů v systému ERP je trvalý proces, který může být optimálně podporován vytvořením regulačních obvodů. Tyto regulátory jsou softwarové moduly, které porovnávají definované podnikové cíle se skutečností a počítají parametry pro vhodné nastavení systému ERP – tím velice rychle reagují na změny trhu. Systém ERP spolu s regulátorem SRM vytvářejí hierarchický systém regulačních obvodů (finanční cíle, průběžné doby, skladové zásoby), který účinně optimalizuje i výrobu s velkým počtem úrovní kusovníkových struktur – tímto se regulační obvody realizované pomocí SRM liší od metody simultánního plánování u systémů APS. SRM průběžně reguluje definované podnikové cíle jako snižování skladových zásob, zkracování dodacích lhůt a zlepšuje dodací spolehlivost. Návratnost investic se zde zpravidla pohybuje kolem několika měsíců za současného zvýšení výkonnosti podniku.
Úvod
Neustálé změny tržního prostředí nutí firmy budovat a rozvíjet strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti. Důležitou roli přitom hrají flexibilita a rychlost reakce na požadavky zákazníka. Schopnost rychle reagovat na kolísání poptávky a jiné případné poruchy se označuje jako “agilita”. Doposud používané metody řízení jsou převážně statické a nejsou vhodné pro zvládnutí této dynamiky.
Od systémů kategorie ERP se dnes požaduje více než pouhá integrace podnikových dat. Po nákladné implementaci očekává uživatel přínosy, přičemž většině systémů ERP chybí potřebná agilita. Pro podporu logistiky je k dispozici celá řada produktů kategorie SCM a řada systémů ERP doplňuje nebo dokonce nahrazuje svoji nabídku moduly APS. Tato myšlenka vyžaduje informační, strukturní a procesní integraci. Je vzhledem k rychlým změnám možné vytvořit takový model logistického systému, aniž by se po dokončení modelu nemuselo začínat znovu a znovu? Průběžné provádění změn na modelu je jednou z možných odpovědí na změny tržního okolí. Existují ovšem i jiný přístup – logistické regulační obvody.
Kybernetický přístup – systémy regulačních obvodů
Regulační obvody vs APS a jiné metody
Kybernetický přístup podporuje potřebu agility i spolupráce. Na rozdíl od systémů APS, které plánují zpravidla jen v jednom směru, se v případě regulačních obvodů měří reakce logistického systému. Zpětná vazba se využívá pro další zpracování s cílem eliminovat odchylky od stanovených cílů. Tato zpětná vazba u systémů APS chybí.
Decentralizovaný kybernetický přístup při řízení podnikových zdrojů se oproti integrovanému přístupu APS liší nejen výsledky, ale také předpoklady. Systémy APS vyžadují předem velice přesná data, aby mohly docílit dobrých výsledků. Regulační obvody mohou začít s nepřesnými parametry příp. odhady, potřebná nastavení se průběžně automaticky upřesňují a přibližují se stanovenému cíli viz obrázek 1.
Architektura
Systém ERP zpravidla spolehlivě podporuje procesy při řízení výroby, neumí ovšem samostatně reagovat na poruchy. Vrstva regulačních obvodů (moduly SRM) analyzuje struktury a parametry ERP, průběžně simuluje důsledky a optimalizuje nastavení parametrů systému ERP a částečně také struktury ve formě dynamických bodů rozpojení vazby na zakázku. Tyto akce se provádí periodicky – postupně se dosahuje zlepšení. Regulační obvody SRM také vytvářejí schopnost reagovat na poruchy, přičemž cíleně ovlivňují nastavení ERP systému. Pro kontrolu slouží monitorovací vrstva, která zajišťuje stabilitu regulačních obvodů. Regulační obvody se využívají převážně v části “Upstream” – viz obr. (2). Komponenty CTP (Capable to Promise) – pokud jsou k dispozici – pracují zejména v části “Downstream” a obsahují modul k optimalizaci kapacit.
Typy regulačních obvodů
Regulační obvody se budují postupně a specificky s ohledem na požadavky podniku. Funkčnost regulačních obvodů nižší úrovně je předpokladem pro další vyšší systémy regulačních obvodů. Obrázek (3) znázorňuje kombinovaný obvod pro regulaci zásob a průběžné doby.
Uplatnění regulačních obvodů v praxi
U výrobních firem se často vyskytují následující problémy:
- vysoké zásoby, příp. zásoby na nesprávných místech
- je zapotřebí snížit vázaný kapitál na skladě při současném zvýšením dodací spolehlivosti
- je zapotřebí zajistit zkrácení průběžných dob ve výrobě
- výroba si stěžuje na nerealistické požadavky obchodníků
- pravidelně vznikají úzká místa ve výrobě
- existují požadavky na prognózu potřeby materiálu pro dodavatele
S ohledem na omezené zdroje není reálně možné uspokojit všechny požadavky současně. Zvážením jednotlivých cílů je zapotřebí nalézt kompromis. Simulační komponenty SRM podporují nalezení vhodných cílových veličin.
Regulační obvody jsou obzvláště vhodné pro následující typy výroby:
- Zakázková kusová a malosériová výroba s problematikou variant
- Výroba technologických zařízení
Podle potřeby a členění výroby se nastaví jeden nebo více bodů rozpojení (decoupling points = DCP). Parametrizace meziskladů se provádí tak, aby byla vždy zajištěna definovaná průběžná doba mezi jednotlivými body. Dosažená průběžná doba pro zpracování objednávky zákazníka se zkracuje na průběžnou dobu až po poslední DCP viz obrázek 2.
Postup při implementaci
- Definice podnikových cílů
- Analýza stavu ERP systému a výpočet ukazatelů
- Stanovení principu regulačních obvodů podle charakteru výroby
- Analýza přínosů implementace regulačních obvodů na základě konkrétních dat ze systému ERP
- Rozhodnutí managementu o zahájení implementace regulačních obvodů s ohledem na cíle a návratnost investic
- Ověření časových modelů v systému ERP
- Simulace DCP s ohledem na požadované dodací lhůty a cash flow
- Porovnání DCP s technologickými hledisky (vyrobitelnost, skladovatelnost, standardizace, univerzálnost použití apod.)
- Eliminace redundancí na jednotlivých úrovních DCP a určení průměrné cílové zásoby na jednotlivých úrovních
- Nastavení DCP v systému ERP
- Nasazení automatizované prognózy pro simulaci pojistné zásoby, výpočet parametrů k zajištění DCP pro různé dispoziční strategie
Výše uvedený přehled představuje jen příklad. V případě potřeby se provádí další kroky, které jsou rovněž podporovány moduly SRM:
- Regulace nevyřízených operací / Backlog controller
Pomocí tzv. provozní charakteristiky se měří skutečná výkonnost pracoviště. Pokud je permanentně požadován po pracovišti větší výkon, než jakého je schopno dosáhnout (v tomto případě se nezkoumá, proč nelze dosáhnout maximální teoretické kapacity – to se provádí separátně na úrovni mistra), tak se na pracovišti kumulují nevyřízené operace, které nemohou být zpracovány. Tím se prodlužují průběžné doby a nelze dodržet plán, který vychází z technologických norem. K dodržení přislíbených termínů jsou ovšem zapotřebí realistické údaje. Na základě skutečného výkonu pracoviště se počítají nové parametry pro plánování technologických postupů a přenášejí se do systému ERP.
- Plánování nákupu / Purchase planner
Předání automatizovaných prognóz nakupovaných položek hlavním dodavatelům motivuje dodavatele rovněž včas plánovat a zkracovat dodací lhůty a zlepšit dodržování termínů. Podkladem pro prognózy je simulace budoucích potřeb s ohledem na aktuální potřeby, dispoziční strategie a parametry. Zásobovač může ručně korigovat vypočtené plány, sledovat trendy a kritické termíny. Plány může exportovat a zpřístupnit vybraným dodavatelům
- Plánování odbytu / Sales planner
„SRM“ automatizovaně počítá prognózy, které se navíc kombinují se stávajícím výhledovým plánem výroby a znalostmi obchodníků. SRM počítá plány pro neadresnou výrobu a předává je systému ERP – ten pak dále realizuje všechny další potřebné kroky pomocí standardních funkcí. Výhodou je optimální kumulace výrobních zakázek a snížení nákladů na přípravu
Přínosy regulačních obvodů SRM
Na základě praktických zkušeností – zde na příkladu firmy z oboru měřící techniky lze znázornit přínosy spojené s nasazením regulačních obvodů na stávajícím podnikovém informačním systému.
Společnost vyrábí více než 2000 výrobků a dodává je po celém světě. V rámci předimplementační analýzy byl změřen realizovatelný potenciál přínosů – 20% snížení hodnoty zásob. Během prvních 12 měsíců bylo dosaženo 18% snížení zásob, následně došlo k trvalému snížení hodnoty zásob o dalších 15% viz obrázek 4.
Při srovnatelném obratu firmy se hodnota zásob v průběhu prvního roku po nasazení regulátoru průběžně snižovala až po dosažení dostatečné zásoby pro zajištění bodů rozpojení. Díky trvalému zajištění této úrovně a možnosti reakce na tržní změny bylo dosaženo významného a trvalého přínosu.
Zároveň byly drasticky zkráceny dodací lhůty a zvýšena dodací spolehlivost. Zajištěné body rozpojení vazby na zakázku redukovaly nejistotu při plánování a potřebu pojistných zásob, jak je znázorněno na obr. (4,5).
Výhody a vlastnosti nasazení regulačních obvodů
- Modelování logistického systému lze provádět postupně, proto je postupné zavádění možné a smysluplné – přínosů lze dosáhnout již po imlementaci prvního regulačního obvodu
- I při nepřesných, rychle se měnících datech a modelech lze za pomocí kybernetického přístupu dosáhnout trvalých zlepšení – to je podstatný rozdíl oproti jiným metodám
- Intenzívním využitím stávajícího systému ERP lze dosáhnout zlepšení s minimálními investicemi
- Regulační obvody využívají statistické metody, automatizované prognózy a simulace, reagují dynamicky na změny a zvyšují agilitu podniku
- Regulační obvody SRM lze integrovat s téměř každým systémem ERP, který splňuje jisté minimální požadavky na moderní podnikový informační systém.
- Přesvědčivá předimplementační analýza – na konkrétních datech lze individuálně změřit potenciál přínosů, kterých lze dosáhnout nasazením systému regulačních obvodů SRM
