Zpřísnění odpovědnosti členů statutárních orgánů
Od 1. ledna 2021 došlo ke zrušení specifického ručení člena nebo bývalého člena statutárního orgánu společnosti za společnost založeného soudním rozhodnutím, ke kterému mohlo dojít na návrh věřitele nebo insolvenčního správce.
Toto ručení přicházelo v úvahu v situaci, kdy člen nebo bývalý člen statutárního orgánu porušil povinnosti spojené s úpadkem společnosti (typicky podání insolvenčního návrhu).
Nově je v případě, kdy člen nebo bývalý člen statutárního orgánu přispěje k úpadku společnosti porušením svých povinností, na jejímž majetku byl prohlášen konkurz, stanovena tomuto členovi soudně povinnost doplnit do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace (institut tzv. žaloby na doplnění pasiv).
Smlouva o výkonu funkce
Novela upravuje následek spojený s nedostatkem schválení samotné smlouvy a jejich změn. Od 1. ledna 2021 není možné namítat neplatnost, nýbrž valnou hromadou neschválená smlouva o výkonu funkce či její změna bude automaticky neúčinná.
Novela výslovně upravuje, že v případě rozporu společenské smlouvy a smlouvy o výkonu funkce má aplikační přednost společenská smlouva. Pokud však je smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, má přednost smlouva o výkonu funkce.
Zákaz konkurence
Novelou zákona o obchodních korporacích došlo k možnosti vyloučit, zmírnit nebo i zpřísnit zákonnou úpravu zákazu konkurence v případě jednatelů a členů dozorčí rady, a to prostřednictvím společenské smlouvy. Obdobné pravidlo platí nově i pro členy představenstva, dozorčí rady či správní rady akciové společnosti.
Zmírnění či dokonce vyloučení rozsahu zákonného zákazu konkurence nemá však vliv na trvání dalších obecných povinností členů volených orgánů společnosti jako je např. péče řádného hospodáře (zejména s ohledem na povinnost loajality).

Odstoupení z funkce
Nově je stanoveno, že odstoupením z funkce přímo na zasedání orgánu, který člena voleného orgánu zvolil, výkon funkce končí uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení. Orgán může na žádost odstupujícího člena schválit jiný okamžik zániku funkce.
V ostatních případech výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat příslušný orgán, který je tak povinen učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Společenská smlouva může stanovit, že dotčeným orgánem pro projednání odstoupení může být i ten, jehož je odstupující členem.
U jednočlenných společností končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.
Funkční období představenstva a správní rady akciové společnosti
Novela prodloužila funkční období člena představenstva nebo člena správní rady z 1 roku na 3 roky.
Stanovy však mohou nepochybně stanovit jinou délku funkčního období, např. neomezeně. I když to zákon výslovně nestanoví, počítá se funkční období každého člena správní rady samostatně.
Zrušení statutárního ředitele
Zřejmě nejdiskutovanější a nejvýznamnější změnou zákona o obchodních korporacích je v případě akciové společnosti zrušení statutárního ředitele, který zastupoval společnost navenek. Novela bez náhrady ruší statutárního ředitele, když funkci statutárního orgánu nově zastává správní rada.
Správní radě tak přísluší funkce statutárního orgánu, obchodní vedení i funkce kontrolní. Správní rada je zásadně tříčlenná, ovšem stanovy mohou určit i jiný počet. Jednočlenná správní rada bude typická pro akciové společnosti s jediným akcionářem. Členem statutárního orgánu mohou být všichni členové správní rady, její předseda nebo kterýkoliv jiný člen. Pokud neurčí stanovy jinak, zastupuje akciovou společnosti každý člen správní rady samostatně.
Právnická osoba jako člen kontrolního nebo statutárního orgánu
Nově již nebude moci zapsat právnickou osobu jako člena statutárního nebo kontrolního orgánu bez určení konkrétního zástupce – fyzické osoby. Určení konkrétní fyzické osoby v případě právnické osoby jako člena statutárního nebo jiného orgánu je povinností společnosti. Pokud nedojde k zápisu této fyzické osoby do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne vzniku funkce člena takového orgánu, funkce automaticky zaniká.
Valná hromada kapitálových společností
Velká novela zjednodušila formální stránku rozhodování valné hromady ve formě per rollam, když od 1. ledna 2021 zůstává nutnost notářského zápisu pouze v souvislosti s návrhem rozhodnutí a u rozhodnutí samotného. Tato změna opět sníží finanční náročnost při rozhodování valné hromady per rollam.
Záloha na podíl na zisku
Zálohu na podíl na zisku je možné vyplatit na základě mezitímní účetní závěrky, kdy má společnost dostatek zdrojů a dojde-li k naplnění testu pro vyplácení záloh.
Zálohy na podíl na zisku je pak nutné vrátit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy účetní závěrka byla nebo měla být schválena v případě, že zálohy převyšovaly podíl na zisku (zejména s ohledem na řádnou účetní závěrku).
Podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích
Došlo k výslovnému zakotvení již dříve soudní judikaturou dovozeného pravidla ohledně doby pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Zisk a jiné vlastní zdroje je možné rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena.
Věcná práva k podílu
Od 1. ledna 2021 je výslovně umožněno zřídit k podílu i jiná věcná práva než právo zástavní, nejde-li o podíl, který je představován kmenovým listem. Zápisem do obchodního rejstříku tak půjde zřídit zejména předkupní právo k podílu či zákaz zcizení nebo zatížení. Pokud jde o zřízení zákazu zatížení nebo zcizení podílu představovaného cenným papírem (např. akcie), tato práva nebudou zapisována do obchodního rejstříku.
Úspora při zakládání s.r.o.
Korunové vklady, nejvýše však do souhrnné výše 20.000,- Kč, je možné splatit např. prostřednictvím notáře nebo v hotovosti správci vkladů.
Archivace zápisů z valné hromady
Nový § 158a přináší povinnost společnosti po celou dobu její existence uchovávat zápisy z jednání valné hromady včetně příloh. V případě zrušení společnosti s likvidací musí likvidátor archivovat příslušné dokumenty po dobu 10 let od zániku společnosti.
Evidence účetních závěrek a nekontaktní společnosti
Poruší-li společnost svou povinnost předložit účetní závěrku do sbírky listin za dobu nejméně dvou po sobě jdoucích účetních období, krajský soud vyzve společnost, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky pod hrozbou uložení pořádkové pokuty do výše 100 000 Kč. Pokud se krajskému soudu nepodaří společnosti výzvu doručit, musí zahájit řízení o zrušení společnosti.
Krajskému soudu je umožněno zrušit společnosti i bez likvidace, pokud v řízení nevyjde najevo, že její majetek postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace.
Zjednodušení výmazu některých již nepotřebných údajů ze společenské smlouvy
Nyní je stanoveno najisto, že k vypuštění údajů (jde např. o údaje týkající se vkladové povinnosti zakladatelů, volbě prvních členů statutárního orgánu, oceňování nepeněžitého vkladu nebo ustanovení o
správci vkladu) není zapotřebí změny společenské smlouvy či stanov.
Společnost může svěřit vypuštění těchto údajů do rukou statutárního orgánu. Jedná se tedy o další změnu, která má za následek snížení administrativní a finanční náročnosti.