V současné době se setkáváme s řešením otázek bezpečnosti práce jen tak „naoko“. Pokud již chce firma řešit otázku bezpečnosti práce, tak se ptá, kolik to bude stát, aby to bylo co nejlevnější, školení jsme měli vloni, vždyť je to pořád stejné, kde to máme podepsat apod.
Mnoho jednatelů či statutárních zástupců firem si možná neuvědomuje, že kvalitním zpracováním a skutečným každodenním vedením zaměstnanců k bezpečnosti práce rozhodují, zda budou sedět na lavici obžalovaných či svědků. Rozhoduje se tak vždy při vzniku pracovního úrazu nebo i krizových situací. Použitelná dokumentace bezpečnosti práce se nedá zpracovat jen tak „od stolu“. Je potřeba ve firmě strávit nějaký čas. Pozorovat činnosti, chování zaměstnanců, zaběhnuté zvyklosti a udělat si obrázek, jak se říká „zvenčí“. Jedině tak lze kvalitně zpracovat jednu ze zákonných povinností ochrany bezpečnosti práce, a tou je Registr a analýza rizik.
Přechodové období končí
V současné době končí přechodové období platnosti legislativy, kdy bezpečnost práce mohl řešit „každý“. Nepotřeboval k tomu bližší vzdělání. Přechodné období zákona 309/2006 Sb. končí 31.12.2011 a od tohoto data budou muset bezpečnost práce zajišťovat osoby odborně způsobilé. V tomto zákoně je mj. uvedeno, že u organizací nad 26 zaměstnanců je nutno mít k dispozici zaměstnance, který je odborně způsobilý nebo externího konzultanta, který je odborně způsobilou osobou. Pokud tyto požadavky organizace nesplní, vystavuje se reálným sankcím a postihům ze strany Inspektorátu bezpečnosti práce, který se zcela jistě na tuto problematiku při svých kontrolách zaměří.
Chyba v testu
Mohl bych uvést bezpočet příkladů nedůsledného a nesystémového řešení bezpečnosti práce, ale uvedu jen jeden příklad za všechny. Organizace řešila bezpečnost práce v souladu s platnými předpisy, probíhala příslušná školení v předem stanovených intervalech, byly ověřovány znalosti písemnou formou – testy. Jeden ze zaměstnanců, který napsal test, v něm udělal jednu chybu. Vzhledem k tomu, že mu nebyla vysvětlena správná odpověď, jednal při svých pracovních činnostech dle chybného postupu. Konkrétně se jednalo o otázku: „Za práci ve výšce se považuje práce nad terénem 1,50 m“. Pracovník chybně odpověděl 1,80 m a pracoval podle těchto zásad. Bohužel se mu stal v této oblasti pracovní úraz a zpětným šetřením se dospělo k závěru, že zaměstnanci nebyla vysvětlena správná odpověď a zaměstnavatel byl poté zván k odpovědnosti.
Správným postupem pro řešení uvedené problematiky je systémové, neustálé a trvalé řešení bezpečnosti práce na všech úrovních řízení. V praxi to znamená vytvoření relevantních postupů a záznamů, nastavení systému školení, trvalého přenášení bezpečnostních zásad ke konkrétním pracovníkům. Externí poradce může tyto dokumenty připravit, ale správné a neustálé dodržování je záležitostí konkrétních vedoucích pracovníků na jednotlivých stupních řízení. Jinými slovy může připravit osnovu školení pro vrcholové pracovníky a ti musí být dále zodpovědní za organizaci a proškolování zaměstnanců na nižších stupních řízení. Součástí školení musí být taktéž příslušné návody k obsluze daných strojních zařízení, na což se v praxi často zapomíná. Účinným systémovým nástrojem pro implementaci všech zásad bezpečnosti práce se jeví zavedení systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle normy ČSN OHSAS 18001.
