Prostředí podporuje nebo potlačuje tvořivost
Je to právě prostředí a podmínky, které mohou podporovat nebo potlačovat tvořivots. Lidé se často mylně domnívají, že tvořivost je vyhrazena géniům. Není to pravda. Ačkoli někteří lidé jsou nadáni větším množstvím talentu, každý normálně vyvinutý člověk je schopen tvořivě pracovat, má-li vytvořeny potřebné podmínky. Tvořivost je tak nejen možná, ale i žádoucí ve všech formách práce; navíc je možné ji rozvíjet a pěstovat.
Nejtvořivější jsou děti. Picasso o nich prohlašoval: „Všechny děti jsou umělci. Problém je v tom, jak zůstat umělcem, když člověk vyroste.“ To dokládá i zkušenost George Landa, spoluautora knihy Bod zlomu. Land vzpomíná, jak v roce 1968 nechal vyplnit šestnáct set pětiletých dětí test tvořivosti, který používala NASA pro výběr talentovaných inženýrů a vědců. Tentýž test nechal stejnou skupinu dětí vyplnit o pět a o deset let později. Zatímco v pěti letech test vyplnilo správně 98 % dětí, v deseti letech už to bylo jen 30 % a v patnácti letech pouze 12 % původních účastníků. „Z toho jsme museli vyvodit závěr, že naše výuka potlačuje kreativitu,“ uvedl Land.
Základním aspektem kreativity je nebát se selhání. Jsou profese, kde se s tvůrčím přístupem setkáváme častěji. Pomineme-li sféru umění, v podnikovém prostředí jsou to podle provedených výzkumů nejčastěji střední a linioví manažeři, kteří mají blízko k praktickému řešení úkolů. Většinou však nejde o geniální vnuknutí či osvícení shora, ale o spoustu usilovné práce při odstraňování překážek efektivnosti. Ostatně už Thomas Alva Edison definoval genialitu jako „jedno procento inspirace a devětadevadesát procent perspirace“ neboli potu.
Kreativní myšlení a inovace dnes jednoznačně představují základní podmínku úspěchu každé firmy. Ne náhodou si Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu zvolilo v roce 2006 za své ústřední téma „imperativ kreativity“.
Výzkum osmi set soukromých společností ukázal, že v průměru celá čtvrtina jejich příjmů pochází z nových produktů a služeb a že tvořivý přístup k řešení problémů se pozitivně projevuje rovněž na vnitřním chodu firem.Tvůrčí duch má pozitivní dopad i na atmosféru na pracovišti. Pracoviště, kde se daří tvořivosti, je místem, kde lidé pracují rádi.
Rysy firem podporujících tvořivost
- Nepersonifikují konflikty – na rozdíl od pasivního souhlasu jiskření různých názorů podporují tvůrčí atmosféru. Ovšem za podmínky, že spory nepřerostou do osobní roviny, kdy už nejde o to, co se říká, ale kdo to říká.
- Oceňují osobitost a různorodost – různé typy osobností a variabilní kulturní zázemí přinášejí různé pohledy na problém a jeho řešení, což se hodnotí jako přednost, nikoli nedostatek.
- Podporují v práci legraci – neuznávají zásadu, že když se lidé při práci smějí a žertují, nestojí jejich výkony za nic. Kde neexistuje hravost, chybí většinou i tvořivé myšlení.
- Odměňují zvídavost – netolerují manažery, kteří šmahem odmítají pochybnosti podřízených o účelnosti zavedených postupů. Pracovat chytřeji se cení víc než pracovat usilovněji. Připouštějí možnost omylu. Jsou si vědomy, že ne každá tvůrčí iniciativa musí být úspěšná, což na druhé straně neznamená tolerování opakovaných chyb.
- Nevyhrožují sankcemi – tvořivost vyžaduje svobodu. Té se však nedaří v prostředí strachu a obav z postihu za nedodržení pravidel.
Bez tvořivých manažerů se v budoucnosti asi úspěšná firmy neobejde. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že pro budování prostředí podporující tvořivost je třeba mít vyspělých a loajálních manažerů.
Pro tento článek byl využit externí zdroj – Právo 28.02.2007, Autor: Jiří Rychlý
