Síření koronaviru COVID-19 vede k přijímání ochranných opatření státu. V nouzovém stavu vzniká řada otázek pro podnikatele. Řada podnikatelů není schopna plnit své povinnosti řádně a včas anebo se mohou do této situace v důsledku aktuálních opatření vlády brzy dostat. Po celý víkend řešíme situaci našich klientů a v návaznosti na jejich dotazy jsme udělali krátký přehled možných situací.
Následná nemožnost plnění závazků
V případě, kdy nebude podnikatel objektivně schopen dostát svým závazkům vůbec (tedy ani později, ani jinak), přichází v úvahu institut tzv. „nemožnosti plnění“. Aby se jednalo o nemožnost plnění, musí existovat překážka objektivně trvalá. Jinými slovy, pokud dlužník může splnit svou povinnost později nebo pokračovat v plnění později, nejedná se o nemožnost plnění. Jiná situace nastává, pokud strany uzavřely tzv. fixní závazek, což je situace, kdy je zřejmé, že na pozdějším nebo změněném plnění nemají zájem.
K zániku závazku v důsledku nemožnosti plnění může dojít i v případě, že není možné splnit pouze část závazku, pokud se to nedotkne zbytku plnění.
Pokud nastane nemožnost plnění,
zaniká závazek (smlouva) bez dalšího, tedy není třeba žádného úkonu.
Ale pozor! I přes to může trvat povinnost hradit škodu nebo smluvní pokuty. K zamezení odpovědnosti za škodu je vždy nutné informovat ihned druhou smluvní stranu o tom, že není možné závazek splnit, popř. splnit další povinnosti dle toho, o jakou smlouvu se jedná.
Změna okolností a další důsledky
Pokud nejsou splněny podmínky nemožnosti plnění a dlužník neplní své závazky řádně a včas, dostává se do prodlení. Navíc přichází v úvahu také odpovědnost za vady.
Pokud by v důsledku aktuální situace došlo k hrubému nepoměru mezi právy a povinnostmi stran (například u nájmů apod.), přichází v úvahu mimo jiné i povinnost stran smlouvy obnovit jednání o smlouvě. Nepoměr může spočívat např. v nárůstu nákladů na dodávky plnění nebo ve výrazném snížení hodnoty plnění jedné strany.
Vyšší moc
Na častý dotaz klientů potvrzujeme, že s dílčími výjimkami lze Pandemii Covid-19 doprovázenou ochrannými opatřeními ze strany státu považovat za zásah vyšší moci. V takovém případě není dlužník odpovědný za porušení smlouvy a není tedy povinen k náhradě škody, která tím druhé straně vznikne.
To se však nevztahuje na smlouvy uzavírané až po vzniku pandemie a vyhlášení omezujících opatření nebo v době, kdy bylo možné toto očekávat, nebo pokud neplnění povinností nastalo z jiného důvodu. Je třeba si však uvědomit, že ani zásah vyšší moci obecně nezbavuje dlužníka některých smluvních povinností (např. smluvní pokuty), to se ale smlouva od smlouvy liší.
Závěr:
Pokud máte jakýkoli problém a spadá pod některý z výše uvedených případů, pak jsme snad dali základní informaci. Postup stran a důsledky současné situace pro plnění smluv, bude záležet na individuálních okolnostech jednotlivých smluv.
Doporučujeme tak vyhledat s předstihem konkrétní smlouvy, zhodnotit možnosti jejich plnění, shromáždit podklady, navrhnout řešení situace z obchodního pohledu a zkontrolovat, zda nejsou výše uvedené možnosti mezi stranami vyloučeny či zda nejsou upraveny jinak.
Pokud již víte, že nebudete schopni dostát svým závazkům řádně a včas, informujte o tom ihned protistranu a vyzvěte ji k jednání. Konečně, je v zájmu obou stran dohodnout se na překlenutí tohoto období, např. prodloužením lhůty k plnění, slevě z ceny, posunutí dodávek aj., s cílem minimalizovat ztráty a negativní důsledky do budoucna.
