Vláda ČR vyhlásila v důsledku pandemie COVID-19 nouzový stav. V souvislosti s tím přijala balíček opatření. Mimo jiné uzavřela řadu podniků, mezi nimi restaurace, hotely, divadla a další. Zcela na místě jsou tak obavy podnikatelů, kterým začaly vznikat škody, neboť jejich náklady se zmenšily (pokud vůbec) pouze zčásti. Jen za poslední 3 dny nám již několik klientů sdělilo, že banky odmítají jakékoli úpravy splátek pro podnikatele postižené opatřeními vlády ČR. Důsledky přitom mohou být pro některé z nich likvidační.
Určitou naději pro podnikatele a řešení nastalé krizové situace přináší zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon. Ten totiž stanoví povinnost státu nahradit škody způsobené právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Nárok na náhradu škody je povinna osoba uplatnit u příslušného orgánu krizového řízení, kterým bude v tomto případě s nejvyšší pravděpodobností Ministerstvo vnitra ČR. Prozatím není jasné, jakým způsobem bude k uplatnění nároku docházet. Každopádně je nutné uplatnit nárok
písemně ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy se osoba o škodě dozvěděla.
Vždy však nejdéle do 5 let od vzniku škody.
Nárok na náhradu škody nebudou však mít ty osoby, které škodu způsobily samy nebo u kterých došlo ke vzniku škody v době před nařízením krizového opatření.
Pro vznik nároku na náhradu škody je také zcela zásadní, aby bylo prokázáno, že skutečně došlo ke škodě a také, že ke vzniku škody došlo právě v důsledku přijetí krizového opatření. Jinými slovy, subjekt musí být schopen odpovědět na otázku:
Vznikla skutečně škoda?
A pokud ano, došlo k ní pouze proto, že vláda přijala krizové opatření?
Šlo tuto škodu nějak odvrátit?
Model je tedy následující:
- Byl jsem na své podnikatelské činnosti omezen opatřeními vlády ČR v souvislosti s nouzovým stavem (uzavření provozovny, omezení podnikání, apod.)?
- Vznikla mi tímto opatřením škoda?
- Umím ji spočítat a prokázat (objednávky, obvyklý chod provozovny, znehodnocený materiál, apod.)?
- Šlo tuto škodu nějak odvrátit (prodej materiálu byť pod cenou, prodej „přes okénko“)?
- Mám nárok = kompletuji podklady a důkazy
- Vznáším nárok vůči státu.
A právě tady bude zřejmě háček. Lze očekávat, že se stát bude logicky snažit minimalizovat náhrady, které bude muset vyplácet. Pro podnikatelské subjekty je tak klíčové zhodnotit, zda jsou schopny na výše otázky odpovědět kladně a také se připravit na argumentaci státu, zanalyzovat situaci, a především shromáždit relevantní podklady.
Připravit se je nutné také na argumenty spočívající v nedostatečné přípravě subjektů na krizové situace a nedostatečné krizové řízení.
V případě uplatnění nároku vůči státu bude nezbytné nároky řádně vypočítat a odůvodnit. V této souvislosti již nyní doporučujeme, aby podnikatelé po poradě se svými právníky shromažďovali veškeré dokumenty a materiály, které mohou následně sloužit jako podklad pro uplatnění škody, a především odůvodnění jejich nároků.
Jedině při splnění výše uvedených podmínek a při dispozici s relevantními podklady bude moci být nárok na náhradu škody úspěšný.